EPIGEN CENTRUM Magazín - Opravdu podvědomí existuje?

Opravdu podvědomí existuje?

Otázka z titulku je stejně provokativní jako otázka, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Patří mezi nejstarší polemiky v psychologii vůbec. Přesto se nejen vědci, ale i mudrcové, šamani, filozofové, psychologové a jiné skupiny přiklání k tomu, že i přes naše nejlepší vědomé záměry (racionální rozhodnutí) je skutečnou hybnou silou v našich životech právě podvědomí. PROČ?

Foto: Náš zázračný mozek

Co říká teorie?

Tak pojďme na to… Jak jinak je možné vysvětlit, že pokud vědomě ovládám své kroky, život, myšlenky, činy…, tak najednou přijde velká sabotáž mého rozhodnutí a plány odplouvají stejně jako domy a nábytek při stoleté vodě? Jak vysvětlit, že se mi stále do života vrací vztahy na hraně, vyčerpávající finanční ztráty? Existují na to různé teorie od metrixu počínaje po řízení mimozemšťany konče :).

Ty seriózní ovšem hovoří o tom, že naše mysl má další druhou mysl. Ta v zákulisí přemýšlí, ovlivňuje a hraje na city (respektive emoce). Přestože je to důležitá část našeho světa, nemáme k ní tak docela volný přístup, tudíž často přehlídneme, nevidíme, neslyšíme signály, které přicházejí zpoza její opony.

Návyky aneb konám v zajetých kolejích

Modernější pohled na podvědomí se zdá být pravděpodobnější… Je obecně známo, že často jednáme automaticky – nevědomě, tzv. dřív než se zamyslíme. Shodneme se na tom, že? Pokud jedete do práce každé ráno, pravděpodobně volíte stejnou cestu. Stejně zatáčíte doprava, doleva, parkujete, zastavujete na světlech, a asi si sami teď uvědomujete, že o tom do podrobnosti nepřemýšlíte, prostě řídí vás jakýsi autopilot. Většina takto automatických činností se časem stává návykem. Již jste tu danou činnost dělali tolikrát, že vaše podvědomí ji zakódovalo do vašich vzorců chování, ať je to dýchání, chůze, řízení vozu nebo hra na klavír, získali jste návyk.

Podvědomí je tedy soubor podporujících či omezujících návyků.

Cítíte se v životě uvíznutí, chcete najít něco ze svých omezujících návyků?

Monika Urbanová nabízí pravidelné konzultace. Jejími osobními terapiemi prošlo na stovky lidí, kterým pomohla v těžkých životních situacích nebo s nasměrováním života. Rezervujte si ještě dnes osobní konzultaci a vykročtě vpřed ze zajetých kolejí!

>>>REZERVACE KONZULTACE ZDE <<<

Co na to Nobel?

Ano, skutečně podvědomí bylo oceněno Nobelovou cenou. Tedy správně řečeno průkopnický výzkum psychologa Daniela Kahnemana. „Nobelovku“ získal za zjištění, že mozek má omezenou zásobu kognitivního zdroje, více známého jako pozornost. Upozornil na to, že (ne?) všechny úkoly vyžadují stejné množství pozornosti.

Co z toho plyne? Kam směřuji pozornost tam se to násobí.

Protože jsme přetížení vědomou pozorností, tak upřímně, moc další pozornosti do zákulisí (podvědomí) nevěnujeme. A jsme zase u toho, co je za oponou… Vraťme se k jízdě do práce, jinak se budeme chovat na naší obvyklé trase, než když se dostaneme na objížďku, tedy neznámou cestu. Kam v tu chvíli zaměříte svojí pozornost? Najednou se z automatické cesty stává nové dobrodružství, které vyžaduje mnohem více vaší pozornosti.

Stejně tak, jako automatizujeme mnoho činností v našich životech, chováme se i sami k sobě. Přesněji řečeno, smýšlíme o sobě v zavedených kolejích a úhlech pohledu.

Jak se to mohlo stát? Jaktože TO nevidím? Odpověď je poměrně jednoduchá. Návyk! A zde se vracím k myšlence ze začátku tohoto článku.

Podvědomí je soubor podporujících či omezujících návyků.

Doslova jsme si zvykli na to, že naším úkolem je být šťastný, vyhrávat, být houževnatý a pracovitý, že umíme vydělávat peníze. Aneb toto jsou ty pozitivní a podporující soubory návyků.

Také jsme dost možná přesvědčeni o tom, že jsme k ničemu, bez talentu, zklamali jsme, plácáme se v depresi a neutěšených vztazích. Aneb naše omezující soubory návyků.

Můžeme to dokonce odborně pojmenovat, jako automatické myšlení. Avšak automatické myšlenky většinou nestojí sami o sobě, ale skoro vždy se skládají z tvrzení, že už jsem to tolikrát zažil, získal zkušenost. Stanou se natolik naší součástí, až jsou “pravdivé” = TO JSEM PŘECE JÁ.

Doslova získáváme tyto návyky ze všech stran: od rodičů, učitelů, společnosti, a tak jsme těmito automatickými myšlenkami úplně přehlceni a věříme v něco, co vlastně není naše. Pozbýváme své osobnosti, abychom jako herci, hráli scénáře někoho jiného. Poznáváte se? Co, tedy s tím?

Změna…

My, lidé jsme jako super počítače, kde máme nahrané naše automatické myšlenky. Jsou to programy a scénáře procesů, které zajišťují chod našich životů. Aby počítač běžel dobře, je dobré jeho paměť a kapacitu čistit. Automatické procesy jsou samozřejmě jednoduché, přijde situace, počítač řekne:

„Ano, to už znám, dělal jsem operaci XY několikrát = zde řešení.“

Proto dochází k tomu, že negativní myšlení neboli omezující návyk naskočí, jako první. Máme však šanci vyjít z kruhu…

Nainstalovat nové procesy, nové návyky. Pravdou sice je, že nějakou část naší pozornosti bude potřeba věnovat výběru a čistění již zbytečných programů. Avšak máme téměř neomezenou volbu, co nového nahrát… Do práce pojedeme jinou cestou. Výsledkem je, že získáme nové poznatky sami o sobě. Věnujeme pozornost sami sobě a vlastnímu pozorování, čímž získáme nové informace. Nainstalujeme a wow nový život a člověk se narodil. Budováním nových podporujících návyků se pročistí nejen naše podvědomí, ale také se uklidní mysl. A my získáváme do života pocit toho, že žijeme a tvoříme. Troufám si říci, že podvědomí si vyžaduje trochu té naší pozornosti.

Jaká je vaše volba? Nastal čas čištění? Pokud ano, přidejte se k více jak 100 těch, kteří pracují v